U menšin je pravděpodobnější, že než běloši budou žít z nižších než průměrných dávek, zjistila studie

By | September 6, 2023

IPU

Umělá hráz odvádí povodňové vody z řeky Mississippi pryč z jedné strany centrální obchodní oblasti v Graftonu, Illinois, 7. června 2019. Menšinové skupiny včetně hispánských a indiánských komunit s větší pravděpodobností než běloši žijí za „podprůměrem“. “hráze, podle studie zveřejněné v úterý. Souborová fotografie Bill Greenblatt/UPI

5. září (UPI) — U menšinových skupin, včetně hispánských a indiánských komunit, je podle studie zveřejněné v úterý pravděpodobnější než u bílých lidí, že budou žít za „podprůměrnými“ hrázemi, hliněnými hrázemi, které chrání před povodněmi.

Ve Spojených státech je několik tisíc mil hrází, z nichž některé pocházejí z roku 1700, kdy je první osadníci postavili na ochranu plodin. Hráze nebyly navrženy jako kritická infrastruktura chránící domovy milionů Američanů.

Výzkumníci z Tufts University a Mississippi State University zjistili, že za rozpadajícími se hrázemi žije „mnohem větší populace znevýhodněných komunit“, podle jejich studie zveřejněné v časopise Earth’s Future s otevřeným přístupem.

“Povodňové vzorce se zhoršují antropogenní změnou klimatu v několika regionech, což představuje významné riziko pro národní ekonomiku, bezpečnost a blahobyt,” stálo v novinovém článku.

“Ukázalo se, že vyvíjející se povodňové riziko neúměrně ovlivňuje historicky podceňované a sociálně zranitelné komunity.”

Menšinové skupiny častěji žijí v nízko položených oblastech se špatným odvodňovacím systémem, a tak vystavují své domovy záplavám.

Vědci vypočítali procentuální rozdíly pro různé skupiny, aby dospěli ke svým závěrům.

Procentní disparita je míra používaná k vyjádření rozdílu mezi hodnotami dvou skupin. Ve studii tento rozdíl představuje procento každé zranitelné zájmové skupiny ve zkoumané oblasti ve srovnání s neprozkoumanou oblastí na stejné geografické úrovni.

Například pro určení rozdílu černošské populace ve státě odečítají vědci počet černochů žijících v neprozkoumané oblasti od počtu černochů žijících ve zkoumané oblasti na stejném místě. Výzkumníci by pak toto číslo vydělili počtem černochů v neregulované oblasti a vynásobili 100, aby získali procento.

Tato čísla pak lze porovnat s čísly jiných skupin, aby bylo možné posoudit, které skupiny mají s největší pravděpodobností domy v oblastech náchylných k záplavám za těmito hrázemi.

Hispánci měli nejvyšší míru rozdílů ze všech menšinových skupin, 40 %, na národní úrovni, ačkoli černošské populace měly vyšší rozdíly na Středozápadě a jihovýchodě.

„Severovýchod a Západ měly nejvíce nerovnoměrné zastoupení v komunitách s hrázemi, s 57 % a 51 % nadměrným zastoupením znevýhodněných skupin za hrázemi,“ uvedli vědci v tiskové zprávě.

Výzkumníci také provedli korelační statistiky a zjistili, že oblasti získávání finančních prostředků s velkým podílem hispánců, kteří se sami identifikovali, měly také tendenci mít vyšší úroveň chudoby.

“Není to jednoduchý problém,” připustil hlavní autor Farshid Vahedifard v prohlášení. “Bez ohledu na to, kolik peněz máte, nemůžete prostě říct: Dobře, teď to pojďme znovu postavit.” Síť je příliš rozsáhlá, ale existují i ​​jiné způsoby, jak snížit riziko pro tyto komunity.

Vahedifard uznal, že Jobs Act z roku 2022 prosazovaný administrativou prezidenta Joea Bidena poskytl 1,2 miliardy dolarů na financování infrastruktury na pomoc menšinovým komunitám, jako jsou ty, které mají selhávající hráze.

“Bez ohledu na to, kolik finančních prostředků dostaneme, potřeby jsou vždy větší,” řekl Vahedifard. “To je hlavní důvod, proč musíme identifikovat naše prioritní oblasti, místa, která jsou nejvíce ohrožena.”

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *