Rok 2023 bude pravděpodobně nejteplejším rokem v historii lidstva a globální teploty v létě na severní polokouli byly nejteplejší v historii, uvedl ve středu světový hlídací pes.
Vlny veder, sucha a lesní požáry zasáhly v posledních třech měsících Asii, Afriku, Evropu a Severní Ameriku s dramatickými důsledky pro ekonomiky, ekosystémy a lidské zdraví.
Průměrná globální teplota v červnu, červenci a srpnu byla 16,77 stupňů Celsia (62,19 stupňů Fahrenheita), čímž překonala předchozí rekord z roku 2019 16,48 C, uvedla ve zprávě Evropské unie Copernicus Climate Change Service (C3S).
“Tři měsíce, které jsme právě zažili, jsou nejžhavější za posledních 120 000 let, tedy skutečně v historii lidstva,” řekla agentuře AFP Samantha Burgess, zástupkyně ředitele C3S.
Minulý měsíc byl rekordně nejteplejší srpen a teplejší než každý jiný měsíc kromě července 2023.
Degradace klimatu začala,“ řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres.
“Vědci již dlouho varují před důsledky naší závislosti na fosilních palivech,” dodal. “Naše klima imploduje rychleji, než to dokážeme zvládnout, s extrémními povětrnostními jevy zasahujícími každý kout planety.”
Rekordní globální teploty mořského povrchu hrály hlavní roli při podpoře horka po celé léto, přičemž mořské vlny veder zasáhly Severní Atlantik a Středozemní moře.
“Vzhledem k nadbytečnému teplu, které máme na povrchu oceánu, je pravděpodobné, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii,” řekl Burgess.
Průměrná globální teplota za prvních osm měsíců roku 2023 je druhá nejvyšší v historii, jen 0,01 °C pod základní linií z roku 2016, dodává zpráva.
Pokud severní polokoule zažije “normální” zimu, “můžeme do značné míry říci, že rok 2023 bude nejteplejším rokem, jaký kdy lidstvo vidělo,” řekl Burgess.
– Oteplování oceánu –
Oceány absorbovaly 90 procent přebytečného tepla produkovaného lidskou činností od začátku průmyslového věku, říkají vědci.
Toto přebytečné teplo se dále hromadí, protože skleníkové plyny – většinou ze spalování ropy, plynu a uhlí – se hromadí v zemské atmosféře.
S výjimkou polárních oblastí překračovaly globální průměrné teploty povrchu moře předchozí rekord z března 2016 každý den letos v létě, od 31. července do 31. srpna.
Průměrné teploty oceánů od dubna trvale překračují sezónní teplotní rekordy.
Teplejší oceány jsou také méně schopné absorbovat oxid uhličitý (CO2), což prohlubuje začarovaný kruh globálního oteplování a narušuje křehké ekosystémy.
Antarktický mořský led zůstal na rekordní výši pro toto roční období, s měsíční hodnotou 12 % pod průměrem, „zdaleka největší negativní anomálií za měsíc srpen od začátku satelitního pozorování“ v 70. letech, uvedl C3S.
Vyšší teploty jsou pravděpodobné: fenomén počasí El Niño, který ohřívá vody jižního Pacifiku i mimo něj, právě začíná.
Vědci očekávají, že nejhorší dopady současného jevu El Nino se projeví koncem roku 2023 a v příštím roce.
Na klimatickém summitu v Paříži v roce 2015 se země dohodly, že udrží nárůst globální teploty „hluboce pod“ 2 °C nad předindustriální úrovní, s ambiciózním cílem 1,5 °C.
Expertní zpráva OSN, která má být vydána tento týden, zhodnotí pokrok na celém světě směrem k cíli a informuje vůdce před vrcholným klimatickým summitem v Dubaji 30. listopadu.
„Globální inventarizace“ by měla ukázat, že země zaostávají za svými závazky.
„Rostoucí teploty vyžadují zvýšenou aktivitu. Lídři nyní musí zesílit tlak na klimatická řešení,“ řekl António Guterres.
Výsledky C3S pocházejí z počítačově generovaných analýz využívajících miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Proxy data, jako jsou letokruhy a ledová jádra, umožňují vědcům porovnávat moderní teploty s čísly před začátkem záznamů v polovině 19. století.
bl-imm/mh/yad